Růžové nosy nejsou normální
4. 3. 2007
Obliba žluté varianty plemene labradorský retrívr je tak obrovská, že se také adekvátně tomu setkáváme s poměrně velkou produkcí žlutých štěňat. Stále častěji se však také setkáváme s úbytkem pigmentu zejména v oblasti nosní houby. Mnozí chovatelé tvrdí, že depigmentace (u lidí známá jako vitiligo) je v určitých ročních obdobích, zejména pak v zimě, přípustná, neřku-li normální. Depigmentace jakékoliv části, která má mít černé zbarvení - okolí očí, tlamy či již zmíněná nosní houba - normální není. Ideální stav v pigmentu žlutého labradora je ten, že tyto části nepodléhají žádným depigmentačním změnám. Co tedy vitiligo efekt způsobuje? Dlouhodobé mísení krve se žlutou vlohou buď s vlohami pro přenos čokoládové barvy nebo jednoduše natolik dlouhodobá "žlutá" plemenitba, která vede v důsledku postupné ztráty genetických informací k samotnému úbytku pigmentu. Opět docházím v chovu k velmi důležitému faktoru - dobré znalosti předků v rodokmenu obou rodičů štěňat, respektive zprostředkovaně genetickou výbavu plemene. Mnozí z majitelů chovných jedinců s těmito znaky mohou sice podotknout, že neznají labradora, kterému nosní houba na zimu nezesvětlá, a to je pro nás alarmující informace.Chov je dlouhodobá práce, která závažně ovlivňuje živé tvory a pokud si představím, že si slušný chovatel hlídá, kyčle, lokty, oči, vlohy pro barvy, práci a povahu, pak se mnohým může zdát pigmentace poněkud druhořadá. Obávám se, že v tomto případě je úbytek pigmentu nebezpečnější než chybějící zub, protože depigmentovaný jedinec není standardní jedinec
Zejména Skandinávské země jsou pověstné tím, že žlutí jedinci pocházející odtamtud mají celoročně černou nosní houbu a perfektní pigment na polštářcích tlapek či drápech. Ve Skandinávii je totiž stále ještě prioritní barvou černá a to zejména plemenitba prostřednictvím dominantně černých jedinců, tedy těch, kteří nemají vlohu pro žádnou jinou než černou barvu. Taková volba spojení geneticky podtrhuje žádoucí pigmentaci, takževýsledný efekt nezáleží jen na sluníčku, ale je věcí genetické vitality zdravých jedinců. Takto zaměřený chovný plán východní a střední Evropě chybí, protože narážíme stále na ekonomické pozadí chovu a to je poptávka po žlutých či čokoládových jedincích. S tím souvisí také spousta žlutých jedinců s tzv. skrytou čokoládovou vlohou, která se může chovateli vracet jako bumerang i po mnoha generacích. Jsou dokonce zaznamenány případy, kdy se v černočokoládové linii objevilo žluté štěně po předku z deváté generace. Depigmentace u čokoládových jedinců je natolik viditelná, že další diskuse na toto téma je jednoznačně směrována k žlutým vlohám u jejich rodičů, přičemž u žlutých se však nepozastavujeme nad tím, proč nemají dokonale pigmentovanou nosní houbu. 
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
